Začínám nomádit v Bangkoku a Ao Nang

Tak je to tady. Na konci ledna jsem se vydal na cestu života, která nemá ohraničený konec. Stal jsem se digitálním nomádem. Začínám v Bangkoku a v Ao Nang.

Bangkok a setkání s českými nomády

Prvních pár dnů jsem strávil v Bangkoku, kde jsem se ubytoval v hotelu Sathorn Saint View Serviced Apartment.



Výhled z bazénu hotelu v Bangkoku.

Zde jsem také potkal část skupiny z výpravy NET Sraz Thajsko 2015, která byla na cestě už více než měsíc. Prošli jsme královský palác, China town a vyrazili na párty do Khaosan road, která je jednou z nejoblíbenějších ulic pro cestovatele na světě.



Takhle nevinně to začínalo a v jednu hodinu v noci přijela armáda s policií a začla to trochu uklidňovat. Party hard!

I když vím, že Bangkok je základnou pro mnoho digitálních nomádů, nedokážu si zde představit svůj život. Pár dnů stačí. Všude přítomné vedro, hluk a smog rozhodně není tím, co mě motivovalo odjet z ČR. Rád se se však vždy vrátím na pár dnů na pořádnou párty.

Ao Nang

Den poté jsme se s Honzou Bartošem, který tu se mnou tráví první měsíc, přemístili do malého města v provincii Krabi – Ao Nang.
Ještě v letadle jsem zajišťoval ubytování a napsala Petra Větrovská, která viděla mé sdílení hotelu Scandinavian residence na Facebooku. Než jsme přistáli, už ho měla zabookovaný ona i další 4 lidé ze skupiny v Bangkoku. I takhle skvěle může fungovat Facebook pro váš byznys. Petra přiletěla následující den večer a v noci se připojili i ostatní z Bangkoku.


Petra (alias Větrovka) přiletěla ze Singapuru a měla velký hlad.
„Kanceláře“ v Ao Nang. Česká skupina obsadila posezení před recepcí.

Po pár dnech jsme opustili skupinu a šli se ubytovat do nového domečku, který jsem sehnal díky komunikaci ve Facebook skupině Krabi / Ao Nang locals od Franka z Německa, který zde již skoro 4 roky žije se svou thajskou manželkou a dětmi. Stačilo napsat, že hledám ubytování a další den jsme se stěhovali.





V tomhle bazénu odpočíváme a strašíme děti.

V Ao Nangu jsme zatím přes týden a na motorce už jsem ujel více než 400 km. Prozkoumával jsem pláže, trhy i restaurace. Ao Nang je malé, a v jižní části je spousta turistů. Ujedete ale pár kilometrů a na turisty skoro nenarazíte. Objevíte pláže, které jsou naprosto opuštěné a lokální trhy, kde nakoupíte nejlepší jídlo za bezkonkurenčí ceny. V Ao Nang je nespočet restaurací, ale také Tesco, takže máte vše potřebné na dosah.
Bez motorky se tady, stejně jako v dalších částí Thajska nehnete z místa a přicházíte o to nejlepší. Pěšky tu chodí v tom vedru jen blázni a za taxi motorku zaplatíte i 100 THB za jednu cestu k pláži. Pokud byste chtěli jet k nějakým vzdálenějším plážím nebo na trhy, cena se přehoupne i přes 300 THB. Prostě turistické ceny.
K zapůjčení nepotřebujete nic kromě peněz. Dokonce ani řidičák. Cizinci, však musí nosit helmu. Pokud ji nemáte, zastaví vás policista a dá vám pokutu za nenošení helmy, případně také nevlastnění řidičáku. Zpravidla však né více než 500 THB (200 THB helma, 300 THB řidičák). Tyhle informace mám však z doslechu. Žádného policistu jsem nepotkal. Pokud máte helmu, většinou nemají důvod vás stavět.



„Maminko, proč jde ten pán tak rychle?“ – „Protože je pod ním motorka.“
Lokální trhy jsou každý den na jiném místě v okruhu několika kilometrů. Sjíždí se tam všichni. Na turisty však narazíte ojediněle. Tohle celé stálo cca 140 THB a najedli jsme se z toho dva.
Pláž bez turistů asi 20km od Ao Nang – Klong Muang Beach.

V Ao Nang však chybí to hlavní – komunita expatů a digitálních nomádů. Chybí tady kavárny, kde bych našel travel blogery, grafiky nebo developery a není tu žádné coworkingové centrum. Ať už v předchozím resortu, nebo v našem domečku však máme skvělý internet, na kterém bez problémů funguje Skype a jiné programy, potřebné pro život digitálního nomáda.
Příští týden nás čeká výlet na ostrovy a potom už se na pár týdnů přemísťujeme na ostrov Koh Lanta, kde chci také navštěvovat coworking Kohub.
Ve výběru ubytování a lokací mi vždy pomáhají lidé v lokálních Facebookových skupinách a nově také komunita digitálních nomádů na #nomads, jejíž jsem členem.
Rád bych poděkoval také Tomášovi z ČechVeVietnamu.cz, který mi dohodil kodéra z Vietnamu, který nám v Teahouse Transport kóduje články na blog ve 14 jazycích. Jako třeba ten poslední, ve kterém shrnujeme naši práci v roce 2014 – s růstem 126% jsme spokojeni.
Zdrojem původní verze.

Žádné komentáře:

Okomentovat